Kaktusy a sukulenty - Klub kaktusářů Rakovník

Petr Hoffmann, 11. 8. 2013
foto: Petr Hoffmann

V posledních letech je možné v Praze navštívit v červnu dvě výstavy kaktusů a sukulentů. Tu první v tradičních prostorech skleníku Na Slupi  a druhou v prostorách Pražské botanické zahrady v Troji (PBZ). Tu první není třeba představovat. Většina z nás ji zná a mnohokrát jistě navštívila. Zatímco ta druhá je tak trochu ve stínu té první. Proto bych k ní rád napsal pár slov a doplnil je obrázky. Nebude to však jen o výstavě, ale také o venkovní expozici, nám blízkých rostlin, v PBZ.

Výstava byla letos pořádána v období od 15. 6. do 21. 7. s názvem Kaktusy a jiné sukulenty. Hlavní její část byla umístěna ve skleníku ve Venkovní expozici v severní části, menší (Aloe a Tilandsia) ve skleníku Fata Morgana (z  časových důvodů jsem nestihl shlédnout).

Celá výstava a prodej byla umístěna ve velkém vzdušném skleníku, který byl průchozí a měl otevřeny protilehlé stěny, takže v něm nebylo obvyklé horko. Vlastní exponáty zabíraly cca ⅓ plochy. Jednalo se o tematické expozice (např. Japonské šlechtění kaktusů, Jižní Afrika, Madagaskar, Mexiko a USA). V Japonském šlechtění byly představeny  různé hybridní kaktusy z japonského šlechtění - především astrophyta. Další expozice byly umístěny v rozích výstavy. Každá byla tvořena velkým nástěnným plakátem - fotkou biotopu v životní velikosti,  a před ní byly naaranžovány rostliny. Každá expozice byla doplněna krátkým povídáním s pár zajímavostmi o lokalitě, kytkách.  Přiložené fotky asi poví více.

Prodej byl zajímavý, a přesto, že se výstava již chýlila ke konci, bylo z čeho vybírat. Ceny byly obvyklé. Nicméně jsem si vybral asi nejošklivější kaktus z nabídky (je také na fotce). Nějaký Eriocereus, který se už jinému nevešel do sbírky a byl odstrčený někde v rohu. Mám rád podobné kytky, i když vzhledem nic moc, ale ty květy. Velké (přes 10 cm v průměru)  bílé a vonné.

Nicméně to nejhezčí nás ještě čekalo. Z minula vím, že zde v PBZ mají nádhernou venkovní expozici  opuntií a juk. Tak jsme jí šli zkontrolovat. A k našemu potěšení  všechny juky a některé cylindroopuntie kvetly. To byla nádhera. To nešlo nefotit. Vše je vysazeno na poměrně velkém prostoru. Kytky se vzájemně netísní a nestíní si. Díky zvolenému substrátu, lokalitě  a pražskému suchu zde snad neroste ani plevel.

Pravým opakem byl biotop jezírka s rašeliništěm, na který jsme narazili nedaleko juk. Opět uměle vytvořeno. Nicméně vypadá naprosto přirozeně. V jezírku kvetou lekníny a stulíky, vážky do něj právě kladly svá vajíčka a v rašeliništi vedle bylo možné pozorovat z pár centimetrů krásné rosnatky a dále od cestičky byly obrovské exempláře šprlic (Sarracenia).

Každému mohu návštěvu doporučit, vyčleňte si však celý den, aby jste stihli prohlédnou celý areál PBZ. Je nádherný a zasazený v krásném prostředí.