Kaktusy a sukulenty - Klub kaktusářů Rakovník

Ing. Dagmar Brezinová, červen 2011

Na první schůzce konané 6. ledna 1976 byl přivítán nový člen, Rudolf Daenemark, a počet členů klubu se tak zvýšil na 29. Na této výroční schůzce byl navržen plán na tento rok: výlet do NDR a ještě jeden do západních Čech, na podzim výstava.

V kronice se zachovala na jídelním lístku napsaná přihláška pana vrchního Kopřivy, která zněla:

Některá panna si řekne o pusu,

jiné stačí květ kaktusu.

Ti rádi schůzují,

mrzutosti mezi sebou nemají.

Milují ty jejich květiny,

jezdí i do ciziny.

Proto nejsem lhářem,

škoda, že nejsem kaktusářem.

Rád vás obslouží, opráší ubrusy,

vezměte Kopřivu mezi ty kaktusy.

Bylo vyhověno a pan Kopřiva je čestným členem!

Březnové schůzky se zúčastnil člen kladenského kroužku pan Čermák, který na diapozitivech představil svoji sbírku.

V květnu schůzku klubu navštívil Ing. Voldán se svou přednáškou o fusariózách a jejich nebezpečí pro vytrněné miláčky v našich sbírkách. Další členkou klubu se stala Jaroslava Bedenková. Plánujeme výlety - v květnu do Karl-Marx-Stadtu a Jänkendorfu a v červnu do Liberce.

První květnový výlet neskočil vesele pro přítelkyni Nobilisovou, která přehlédla, že má prošlý občanský průkaz, a tak její výlet skončil na Božím Daru. Těšení na návštěvu u Richarda Leibeho protahuje nakonec úspěšné hledání jeho sbírky. A opět celní přechod, dnes kaktusářům celníci nepřejí:  „Kaktusy na hromadu a určená komise dohlédne, aby si nikdo nic nenechal, a kaktusy se spálí.“ Nakonec ale vše dobře dopadlo, ale přemýšlíme, co nás čeká příští týden při výletu k Ing. Haudemu.

Týden utekl jako voda a my jsme opět na cestě do Německa. První zastávkou je skleník Ing. Haudeho, kde nakupujeme, co marky stačí, a obtěžkáni krabicemi nasedáme do autobusu, abychom se vydali k Richardu Mathesovi do Streitfeldu. Po příjezdu nás zaskočila smutná zpráva, že Richard Mathes zemřel, ale i tak bylo možné nakoupit za poslední marky pár kaktusů do sbírky. S blížícím se hraničním přechodem ve Varnsdorfu roste i napětí v autobuse, zda se nebude opakovat nepříjemnost minulého týdne. Německým celníkům připadá podezřelé, že na každém celním prohlášení je jen pití a kaktusy, a tak hledají. Kaktusy je tentokrát nezajímají, a protože nic jiného nenacházejí, odjíždíme zvesela domů.

Na červnové schůzce jsme se všichni shodli, že poslední výlet byl nejlepší. Uvítali jsme nového člena Františka Hnátka. Miroslavu Minařovi bude zrušeno členství. Plánujeme zájezd do Liberce.  Průvodcem se nám stal pan Jelínek. Po návštěvě jeho sbírky se přesouváme do botanické zahrady. Po návštěvě další sbírky v Liberci nás čeká ještě oběd a výlet na Ještěd.

Na červencové ryze pracovní schůzce jsme připravovali expozice kaktusářů na výstavě ČSOZ v Lánech a pětidenní návštěvu pana Kabuse z Berlína v Rakovníku. Pro pana Kabuse jsme připravili na každý den zajímavý program, včetně návštěvy Prahy a Karlových Varů. Pan Kabus přijel i s manželkou a výstavou na Lánech byli nadšeni. Poslední den strávili Kabusovi se všemi členy klubu u Hnátků v Kolešovicích.

Ve dnech 11. - 12. září 1976 probíhá již třetí výstava kaktusů v rakovnickém gymnáziu. Kindlovi zapsali do kroniky: „Je to zážitek uvidět tolik vousaté krásy pohromadě.“

Na listopadové schůzce se pan Rybáček vzdává předsednictví klubu a paní Červená jednatelství.  Mikulášská byla o poznání veselejší a příjemně zakončila rok 1976.